Člověk ani nemusí být šotoušem a stejně zůstane stát pod železničním viaduktem přes údolí zvané Močítka u Chýnova s pusou dokořán. Na 30 metrů vysoký viadukt, po kterém jezdí vlaky z Tábora do Horní Cerekve, vás prostě ohromí.
Přes údolí se klene od roku 1883, kdy jej na trati číslo 224 postavili italští dělníci pod vedením inženýra Giacomo Ceconiho. Stejně jako další viadukty na trati zvané pro její profil zvané Hrbatá. Místy totiž dosahuje stoupání až 28 promile. První z viaduktů potkáte u Dobronic, druhý mezi Kloužovicemi a Chýnovem, třetí na Močítkách, čtvrtý v Poříně za nádražím.
Most přes Močítka je nejvyšší z nich a patří vůbec k největším kamenným viaduktům u nás. Jeho devět půlkruhových oblouků uvidíte už z dálky, ať už jdete po naučné stezce z Chýnova nebo opačným směrem od Chýnovské jeskyně.
Dříve byl viadukt skrytý stromy, kůrovcová kalamita si ale i tady vybrala daň. Když jsem šel pod viaduktem naposledy (2021), bylo údolí a stráně kolem z velké části odlesněno.
Viadukt přes Močítka je postavený z kamene (převážně žula), který stavebníci těžili z nedalekého lomu. Mostní pilíře stavitelé pouze vyzdili, dutý prostor zaplnili sutí. Most prošel několikrát opravami, funkční je dodnes, jezdí po něm vlaky z Tábora přes Pelhřimov do Horní Cerekve.
Jak se k železničnímu viaduktu přes Močítka dostanete? Vydejte se k němu po naučné stezce, která vás dovede od chýnovské základní školy až k Chýnovské jeskyni a přírodní rezervaci Pacova hora. Jednou ze zastávek je i místní hřbitov, na kterém najdete galerii soch slavného chýnovského rodáka Františka Bílka pod otevřeným nebem.
Naučná stezka je jednosměrná, zpátky do Chýnova ale můžete od Pacovy hory zvolit jinou cestu. Po modré turistické značce.
